Kniha Východ, Západ je v díle Salmana Rushdieho tak trochu raritou: ačkoliv spisovatel proslul především jako autor rozsáhlých románů, v roce 1994 vydal soubor krátkých povídek. V mistrně napsaných textech, rozčleněných do tří oddílů, nahlíží s odstupem i zblízka na dva světy, které tvoří součást jeho identity – na východní a západní civilizaci. Z pozice vyděděnce či nomáda, jenž zdánlivě nikam nepatří, sleduje jejich společnou historii a komická i tragická nedorozumění, jimiž jsou spojeny. V povídkách, které dokazují mimořádnou šíři Rushdieho talentu, se spisovatel – podobně jako jeho hrdinové – nechává s jímavou něhou přitahovat střídavě jedním i druhým směrem, ale nakonec tvrdohlavě setrvává ve své dvojdomosti a navzdory všemu si mezi Západem a Východem odmítá vybrat. Tento svůj postoj konečně autor sám nejpřiléhavěji vyjádřil, když prohlásil, že „nejdůležitější částí názvu knihy Východ, Západ je ona čárka. Zdá se mi, že tou čárkou jsem právě já.“