Dvě autorovy rané prózy, které za jeho života zůstaly téměř neznámé. Říše snů vyšla poprvé v Drážďanech v roce 1920 a sám Remarque ji označil za "umělecký román". Kroužek mladých přátel seskupených kolem malíře Fritze Schramma žije uměním a vzájemnými city. V malířově podkrovní světničce vedle jeho ateliéru spřádá mládež své představy o životě a smrti, o hodnotách, lásce a lidských vztazích. Tam se také rodí hlubší cit mezi Elisabeth Heindorfovou a malířem Ernstem Winterem - mladá láska, kterou však záhy ohrozí Ernstovo vzplanutí k uhrančivé pěvkyni Lanně Reinerové, jež žije v oslnivém světě své jevištní slávy.
Gam napsal autor pravděpodobně v letech 1923-24. Je to příběh mladé ženy, která cestuje po světě a v exotických dálkách nachází dostatek podnětů i prostoru pro své úvahy o podstatných i nedůležitých okamžicích existence. Po náhlé smrti manžela se setkává s různými lidskými typy a především s mnoha nejrůznějšími muži. V erotických sblíženích s nimi se Gam pokouší odhalit jejich hlubší smysl, naslouchá sama sobě, řídí se svými prožitky a pocity. Netuší, nakolik osudový je její vztah s dobrodružným Lavalettem, který ji mimořádně přitahuje...